Osičky jsou zdrobnělinou sousedních Osic (vsi lidí Osových či Vosových). Osobní jméno Osa (Vosa) vzniklo ze staročeského osa (vosa). Jméno vesnice se objevuje v historii v různých podobách. V 15. století jako Osičky, koncem téhož století Osice Malé, v 16. století Vosičky a tento tvar se udržel až do roku 1921, odkdy je úřední jméno obce v dnešní podobě.
Archeologické nálezy dokladují osídlení dnešních Osiček již z doby předhistorické.
Historických zpráv o Osičkách sezachovalo poskrovnu. Stará kronika byla v okupaci uchována neznámo kde a novou obec doposud nezaložila. Osičky však bývaly vhistorii vždycky uváděny v souvislosti s Osicemi a s nimi sdílely svůj osud.
Od 11. století patřily opatovickému klášteru. Pojeho vylepšení v husitských válkách získal vesnici s poddaným lidem Diviš Bořek z Miletínka a ke konci 15. století ji drželi Pernštejnové. Když pardubické panství koupila císařská komora, přestali poddaní sloužit feudálům a vládli jím císařští hejtmani.
Na robotu chodili nevolníci z Osiček ke Starým Ždánicům. Na císařském panství byl útlak snesitelnější než při dobřenickém zámku, a proto se poddaníani nepřipojili k selské rebelii v roce 1775.
Vesnice si dlouho uchovala svůj zemědělský charakter. Zůstala bez průmyslového dělnictva, i když se půdy nedostávalo. Na počátku 20. stoletíse rozvíjela jen pomalu a první světová válka utlumila její hospodářský růst docela. Protože ve válečných letech zbyla v obci jen mizivá menšina mužů, byl dokonce rozpuštěn i požárnický sbor. K zlepšení místních poměrů došlo až ve dvacátých letech, kdy se drobným zemědělcům dostalo skromného přídělu z parcelace dobřenického velkostatku.
Za fašistickéokupace zůstaly Osičky ušetřeny obětí na lidských životech.Od roku 1944 zbíhali ze zajateckých transportů sovětští vojáci, tvořili nenápadné skupinky a obyvatelstvo je skrývalo. Nešetřilo přitom potravinami ani léky. Protože obec leží ododál hlavní silnice, kudy před sovětskýmo tanky prchaly na západ zbytkySchornerovy armády, proběhly v Osičkách květnové revoluční dny v klidu.
Před 2. světovou válkou zde místní akcionáři založili Družstevní sušárnu čekanky. Ta však byla v průběhu války uzavřena. V době družstevníhohospodaření se z ní stalo skladiště zrnin. V období reálného socialismuse obec stala součástí střediskové obce Lhota pod Libčany.
Zdroj:
HORYNA, Václav. Vlastivěda královehradecka. 1. . HradecKrálové : Okresní pedagogické středisko, 1969. 524 s.
Po listopadové revoluci se obec opět osamostatnila. Díky tomu byly v průběhu následujících let zrekonstruovány inženýrské sítě - kabelový rozvod elektřiny, veřejné osvětlení, nová kanalizace, vodovod, plynofikace a čistírna odpadních vod.
V současné zástavbě obce se prolínají starší stavení s novými domy. Z občanské vybavenosti je zde sídlo obecního úřadu, veřejná knihovna s internetem a hřiště.
Ke kulturním hodnotám Osiček patří především nemovitá kulturní památka - socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1724. Charakteristický obraz obce doplňuje zvonička.
V obci Osičky bylo k 1.1.2008 evidováno 129 trvale žijících obyvatel.
Ves si dlouho udržovala venkovský charakter s převahou objektů typických pro hospodářské usedlosti. V průběhu doby došlo k novým formám zemědělské výroby a tedy i jiným formám zástavby. Současnou zástavbu Osiček možno označit jako smíšenou, tzn. jak starší tak i novou zástavbu. Svým charakterem jde o zástavbu kompaktní, i když někdy spíše neuspořádanou. Obec má svou náves.
K dobrému obrazu slouží i zděná zvonička, kaple, vodní plocha. Jako u většiny obcí, i zde je na okraji zástavby areál zemědělského družstva a navíc objekt bývalé sušárny. Přírodními dominantami jsou velké stromy. Hřiště umožňuje místní mládeži sportovní vyžití.
Obec patří do mikroregionu Urbanická brázda.
Vlastníte-li nějaké historické fotografie naší obce, pohlednice apod. zašlete nám je, prosím, na náš email obec@osicky.cz nebo nám je zapůjčete k oskenování. Rádi je zveřejníme!
© 2024 Obec Osičky, Kontaktovat webmastera, Mapa stránek, Prohlášení o přístupnosti
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO